Když záběry ustanou

Určitě se vám taky někdy stalo, že jste zakrmili, ryby objevily lovné místo, jeden záběr stíhal druhý a vy jste si nemohli stěžovat. Ale po nějaké době, třeba po hodině nebo i dříve, začne zájem ryb opadat, záseky jdou do prázdna a vy jen kroutíte hlavou, přestože z krmného místa stále stoupají bublinky od přerývání bahna. Co s tím?

Častokrát se mi stalo, že jsem zakrmil úvodními koulemi, třičtvrtě hodiny nebyl skoro žádný nához marný, ale najednou jako by ryby věděli o háčku a braní polevilo. Dřív jsem to přisuzoval malým dávkám krmení a plachosti. Což je do jisté míry pravda — pokud nemáte v krmení partikl, masňáky nebo jiná sousta, která budou ryby sbírat, na místě je dlouho neudržíte. A nemyslete si, ryby na krmném místě rychle poznají, jestli jim stojí za to zůstávat a krmit se.

Jedna z mých domněnek je, že pokud chytáme na řece s nástrahou unášenou proudem, ryby se po nějaké době mohou přeorientovat pouze na nehybně ležící sousta. Sbírají tedy pouze “bezpečnou” návnadu a nechtějí sbírat nic nade dnem. Je to sice jen můj dohad, ale po delší době nebraní bych zkusil použít splávky lízátko nebo Surf. Nástraha bude tak nehybná, stejně jako ostatní krmení a ryby ji hůře odliší.

Krmení v záloze

Můžeme také zkusit namíchat záložní směs z pomalu klesajících komponentů, jako například mletý popcorn, burizony, ovesné vločky, kousky pečiva, anglickou vločku nebo jiné vzlínavé a pomalu klesající sousta, která můžete slepit obyčejnou strouhankou. Ryby tak budou nucené znovu sbírat potravu ze sloupce a vaše nástraha může působit přirozeněji. Bude se to líbit spíše menším rybám, ale lepší než být bez záběru. Opět však dodávám, nemám to vyzkoušené, je to jen nápad.

Dalším aspektem, který mohou ryby odhalit a přestat tak brát, je samotné vodění splávku. Pokud budeme prochytávat stále stejnou linii a hloubku, ryby se jí mohou začít po nějaké době vyhýbat. Převedeno do rybích instinktů: “Pozor, na tomhle místě se už několik ryb poplašilo a v pravidelných intervalech tu proplouvá zrnko kukuřice, aniž by kleslo ke dnu. Radši se poplavu krmit jinam…”

Nesmějte se, je to samozřejmě nadsázka. Ale vždy bude platit, že ryby se budou snažit vytěžit čili vyžrat z vašeho krmení co nejvíce, aniž by skončily na háčku. Takže se (alespoň ve své omezené míře) snaží odhalit to, co pro ně může představovat nebezpečí. Zvlášť pokud se jedná o zkušenější kusy —nevyplatí se je podcenit. Zkoušejte proto měnit nejen místo či rychlost proplavání, ale také hloubku, ve které lovíte nebo druh nástrahy.

Čerstvá nástraha

Vyplatí se taky občas měnit nástrahu, i když záběry nepřichází. Vím ze své zkušenosti, že pokud mi ryby neberou, jsem schopný nahodit se stejnou nástrahou třeba patnáctkrát, než ji vyměním. Takže se nemůžete divit, zvláště v čisté vodě, že ryby nástrahu po deseti proplaváních již znají a nemají k ní důvěru. Jistě, týká se to hlavně dnů, kdy je člověk rád za každý záběr.

Dalším důvodem, proč braní ryb ustane, může být připlutím hejna větších, konkurenceschopnějších ryb. Typicky kaprů. V praxi to vypadá tak, že zakrmím, chytám menší druhy, záběr přichází pěkně plynule a najednou šlus — lovné místo zmrtví. Po delší době ale většinou přijde záběr, který roztočí cívku. Samozřejmě záleží na rybí osádce, protože jsou vody, kde člověk o kapry skoro nezavadí a potom ty, kde se jim těžko vyhnete. Jisté však je, že snadno obsadí krmné místo a jiné druhy vytlačí.

V článku jsem rozvinul několik možností, které mohou stát za tím, že jste přestali mít záběry. Když to tedy shrnu, určitě se nevyplatí krmit pouze jemnou směsí, ale dát rybám možnost nažrat se. Proto lépe krmit partiklem bez jemné směsi než suchou směsí bez partiklu nebo červů. Také je důležité nenechat ryby, aby odhalily nástrahu mezi návnadou nebo jim to alespoň ztížit…