Záběrový brok

Význam záběrového broku

O tom, jakou funkci plní záběrový brok v montáži, mnozí jistě vědí. Je nezbytnou součástí citlivé udice, protože jako první reaguje na záběr a přenáší jej ke splávku. Je však skutečně nezbytný a jaký důsledek má jeho nesprávné umístění? Pojďme se na tento nepatrný kousek olova podívat blíže…

Osobně připevňuji záběrový broček až jako poslední část zátěže, aby přesně dovážil celou sestavu. Ať chytám na řece či stojáku, většinou volím gramáž od 0,15 do 0,5 g — tedy minimální hmotnost, která však už svým pohybem ohlásí záběr. Někdy může používaná nástraha vzlínat (např. pečivo), a přestože chci lovit u dna, vznáší se ve sloupci. Tomu můžeme předejít posunutím záběrového broku k nástraze nebo zvětšit jeho gramáž.

Obtížnější situace však nastává, pokud lovíme v silně proudící řece, kde háček jen “vlaje” v proudu a ke dnu se vůbec nedostane. V takovou chvíli nestačí jen posunout poslední brok, ale celou zátěž musíme přemístit níže. Dalším krokem je přehloubení celé montáže, tedy nastavit o něco vyšší hloubku, než je v našem lovišti. To však vyžaduje čisté dno bez překážek, jinak budeme stále váznout. S chytáním v proudu ovšem nemám příliš zkušeností, takže se vrátím zpět k původnímu tématu.

Ještě jsem nemluvil o samotném umístění záběrového broku, který můžeme dávat buďto na kmenový vlasec nebo na návazec. Co se týče vzdálenosti, nezáleží jen na daných podmínkách a nástraze, ale také druhu lovených ryb. Pokud chytám například s masnými červy na řece a mám šanci na plotice, cejny nebo karasy, nastavím záběrový broček na vzdálenost tak 10-15 cm od háčku.

Po nějaké době však záběry slábnou, ryby jsou opatrnější a často z háčku padají. Dříve bych si to vysvětloval tím, že zasekávám příliš brzy a zmenšil háček. Další možnost však je, přemístit záběrový brok třeba o deset čísel výše. Uvidíte, že ryby budou mít více času pro uchopení nástrahy a úspěšných záseků přibude. Také však může nastat druhý případ, tedy že ryby polykají nástrahu příliš hluboko. V tomto případě pomáhá zase brok k háčku přiblížit.

Často k tomu dochází u menších hltavých ryb jako jsou okouni nebo ježdíci. Je to stejný princip jako délka návazce u položené. Ovšem čísla a přesnost nejsou tak důležité, jako správně reagovat na okolnosti a nemyslet si, že “na jednu montáž odchytám kdykoli a kdekoli”.

Co se však stane, když záběrový brok zcela vynecháme? Tedy splávek, hlavní zátěž a třeba 30 cm návazce jen s háčkem. Většinou tak lovím na stojatých nebo mírně tekoucích revírech, kdy mě neomezuje proud. S oblibou používám dlouhé volné návazce na kapry a větší ryby, které rozpoznají snadno léčku a potřebují více času k získání důvěry. Lovím tak často za teplejších dní na mělčinách a záběr se projeví většinou pomalým rozjezdem nebo potopením splávku.

Se zásekem bychom neměli otálet, protože ryby mají na polknutí nástrahy mnoho času a splávek signalizuje bez záběrového broku se zpožděním. Nevýhodou také je, že sestava má větší tendenci k zamotávání, jelikož záběrový brok má krom jiného i funkci takového “napřimovače”, který nám pomáhá celý návazec narovnat ve vzduchu, aby na hladinu nedopadlo klubko vlasce. Mluvím teď o chytání s anglickým splávkem.

271 zobrazení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (2 hodnocení, průměr: 5,00 z 5)
Loading...

1 komentář u „Význam záběrového broku“

Napsat komentář