Každý má nějakou prioritu, za kterou jde. K rybaření neodmyslitelně patří hon za velkým či jinak vzácným úlovkem, někdo loví pouze jediný druh ryby, někdo piluje svou techniku k dokonalosti a poměřuje ji s ostatními na závodech, jiný se snaží během týdenní dovolené načerpat všechen ten klid, jež mu čas strávený u vody může nabídnout. Někomu stačí jen získat čas, aby se k vodě dostal a na úlovku mu příliš nesejde. Je tu však jedna z priorit, která by měla být vlastní každému a tím je chování k ulovené k rybě.
Přijde mi, že pokud vidíme u rybářů špatnou manipulaci s úlovkem, často je to spíš nevědomostí, než nějakou hrubostí a nezájmem o rybu. Jistě, tohle se týká hlavně mladších rybářů a začátečníků. Některým chybí praxe v háčkování, někteří nevědí, jak chytnout do ruky cejna, používají zbytečně velké nebo naopak malé háčky, nebo se jim nedaří zpacifikovat velkého kapra na břehu. Po pár letech tomu člověk přijde na kloub, ale přece jenom, zkusím shrnout to základní.
Podložka — kdy a proč
Dřív jsem to viděl jako pomůcku na větší ryby, dneska ji beru skoro pokaždé. Stačí levný, skladný kus, aby zbytečně nezatěžoval, ale rybu uchránil před kameny, pískem, hlínou a mohli jsme ji vrátit bez újmy. Nepřeháním to, menší kusy je určitě lepší pouštět hned, z ruky a neprodlužovat jejich pobyt na břehu. Automatické by mělo být, že rybu pokládáme na podložku mokrou, aby plnila svoji funkci na sto procent. Zvlášť, pokud sebou ryba hází, může si o suchý povrch setřít velkou část slizové vrstvy. Dělám to tak, že rybu mám v podběráku ve vodě a druhou rukou vymáchám celou stranu podložky. Je to snazší, než se ji snažit stále vlhčit a zabere to pár vteřin. Jasně, pokud je vyšší břeh, jsme odkázáni na misku s vodou a podložku vždy polít.
Jak držet cejna
Častý jev. Rybář zvedá malého cejna z vody na vlasci, ryba sebou hází a lovec se jí snaží udržet v ruce. Samozřejmě suchýma rukama. Chytá ji naplocho, tiskne, cejn už jen lapá po dechu a tiše proklíná celý rybářský cech. To je běžná praxe, které se člověk může jen vyhnout a chovat se jinak. Sahat tedy na rybu vlhkýma rukama a uchopit ji, u cejna a cejnka je to typické, pod prsními ploutvemi. Lze tak poměrně bezpečně držet i ryby nad 50 cm, pokud je držíme na vodou či podběrákem. Je dobré tak držet i jiné druhy ryb, i když třeba u karase nebo lína to není snadné, kvůli tvaru těla a nepatrným jamkám pod ploutvemi.
Pean nebo obůstek?
Univerzální a mezi rybáři populárnější pean je sice dobrou pomůckou, ale neměli bychom zapomínat i na jiné vyprošťovače. V plavané a feederu určitě využijeme obůstek, který se hodí na hlouběji uvízlé háčky, v měkké tkáni. Z počátku je to nezvyk a hrozí, že háček můžeme posunout ještě hlouběji než se zachytil. Proto je dobré nespěchat, pomalu sjet po vlasci k háčku, až na ramínko, zatlačit háček o centimetr dovnitř (proti směru zápichu) a potom jej vytáhnout aniž se znovu zachytí. Po cviku to může být rychlé a šetrné, lepší jak peanem. Háčky v oblasti tlamy bude však lépe řešit pean s úzkými čelistmi.
Hned ve vodě
U některých ryb se nabízí, pokud je háček na kraji, odháčkovat je peanem přímo ve vodě. Kupříkladu zmiňovaný karas nebo lín jsou druhy, které se špatně chytají do ruky. Pean by měl mít tenké čelisti, aby jím šli podebrat i malé háčky. Háčkuji takto hlavně v zimě, kdy nepoužívám protihrot, což umožňuje vracet ryby skoro bez poškození. Také se v průměru chytají menší ryby, kterým bezprotihrotový háček neškodí jako větším rybám, kaprům zejména. Není však od věci použít pean i během roku, když chceme úlovky ihned pouštět. Jako alternativa je to dobré. Pokud je však háček hlouběji nebo pevněji zachycen, nezbývá než jej vyndat klasicky.
Vlhčení rukou a podběrák
Je jasné, že kontakt s jakýmkoli suchým nebo drsným podkladem rybě škodí. Proto používáme podložky, proto si namočíme ruku, než na ni sáhneme. Svojí roli hraje taky podběrák, respektive jeho síťka. Dnes máme dostupné jejich různé varianty, od klasických přes nenasákavé, pogumované, zcela gumové a z monofilu. Podběráky vázané uzlovou technikou jsou sice také k sehnání, ale jejich využití ve stylu chyť a pusť odmítám. Rybě škodí. Stejně tak se mi vůbec nezamlouvají síťky z monofilu, které jsou sice lehké a někdo je má v oblibě, to ale není můj případ. Raději používám síť jemnou, pogumovanou, těžkou, s níž jsem spokojen. Myslím, že rybám škodí nejméně z uvedených, i když by za ni většina závodníků ráda nebyla.
(Zatím nehodnoceno)
Loading...