Máme tu začátek prázdnin, dlouhé slunečné dny a na nedostatek vody si letos nemusíme stěžovat. Výborný čas na to vyrazit s plavačkovým prutem, protože letní chytání v prohřáté vodě, kdy se splávek ani nestačí usadit na vodě, to potěší každého aktivního rybáře. Ryby nám také snáz odpustí nějaký ten větší háček nebo špatně hozenou kouli, což by v zimě neudělaly.
Po několika pracovních dnech mám opět čas. Sáhnu po pětimetrové boloňce, krabičce červů a jdu si projít svá oblíbená místa. Kaprům se letos věnuji více než je zdrávo, takže bych se chtěl zaměřit spíš na ostatní druhy, hlavně tedy plotice. Tyto ryby jsou sice jakýmsi symbolem plavané, ale kolik lidí je dnes cíleně loví? O důvod víc, proč se o ně zajímat.
Potíž je v tom, že na místní řece mají hlavní slovo právě kapři. Alespoň poslední dobou to tak je. Nejsou velcí, ale snadno vytlačí z prokrmeného místa jiné ryby. Zkusím tedy chytat aktivně, bez krmení a doufat, že plotice objeví mou nástrahu dříve. Nebudu to však přehánět s jemností, čtrnáctka návazec a 12 háček si poradí i s bojovnější náturou.
Za chvíli jsem u vody. Řeka, nebo spíše říčka, zde má šířku kolem šesti metrů a koryto je rovné, stále poznamenané loňským bagrováním. Dřív tu bývala hustá vegetace, rákosí a trsy netýkavek skloněné nad vodou, ale dnes jsou břehy holé. Přesto však nahodím a dočkám se několika plotic, sice v kapesní velikosti, ale přeci jen. Jsou tu však i lepší místa, na něž lopata bagru nesáhla a břehy zůstaly původní.
U křoví
Brzy se posunuji ve směru proudu, kde řeka přechází do pozvolné zákruty, takže u mého břehu je podstatně mělčeji než u protějšího. Ani tam však hloubka nepřekročí osmdesát centimetrů. Mířím proto k místu, kde na protějším břehu vyrůstá husté křoví, které zasahuje poměrně daleko do vody. Je to jedno z mála míst, které bylo zachováno. Vodím tedy splávek nejdříve v jeho okolí, potom se snažím nahazovat až pod větve. Splávek jde pod hladinu. Podle boje odhaduji cejnka a nemýlím se.
Chvíli je klid, ale právě když nástraha míjí jeden z mělkých úseků, přichází další záběr. Ryba sice nijak nedivočí, ale jasně mi dává najevo, že nemám spěchat. Čtyři červi na háčku neunikli kapří pozornosti. Jsou to sice pěkné ryby, bojovné, ale dnes bych se chtěl věnovat jiným druhům. Zkouším to tedy znovu v blízkosti křoví a skutečně se dočkám dvou stříbrných ryb, pro které jsem si dnes přišel. Kvůli focení je trápit nebudu a rovnou je pouštím.
Stále nahazuji k větvím, ale záběr už nepřichází. Pozornost mi trochu ochabne, takže na další záběr reaguji opožděně. Ryba hledá okamžitě útočiště pod křovím, je rychlá a stále v pohybu. Na hladině se objeví pstruh duhový. Každoročně se zde sice vysazují, ale podle ploutví a sytých barev, usoudím, že je v řece už delší dobu. Bohužel, opožděný zásek a hltavost se vymstily, takže háček vězí hluboko v jícnu. Nedá se nic dělat, půjde se mnou domů.
Druhé kolo
Odpoledne vyrážím znovu, tentokrát blíž k nadjezí. Je zde vysezené rybářské místo vedle mohutné vrby, s korytem při mém břehu. Dobré místo, kde lze lovit i s lízátkem. Nastavím větší ponor a vodím nástrahu těsně nade dnem. Nebyla to však správná strategie, protože tah, který následuje, značí dalšího kapra. Vypasený šupináč kolem lovné míry. Mezitím přichází starší rybář, kterému posléze uvolním místo. Přecházím dál a koutkem oka sleduji, jak můj kolega vytahuje pípák a zavěšuje swinger…
Nad jezem se mi však nedaří. Jen malý okounek a pár nesmělých záběrů. Vracím se tedy po proudu a scházím na celkem zarostlé místo, takový ostroh, odkud vidím na svého kolegu u vrby. Na záběry si nemůže stěžovat — signalizátory slyším každou chvíli. Dokonce vidím, jak zasekává, ale vzápětí o rybu přichází. To já jsem na tom lépe, konečně jsem našel hejno plotic.
Zdolám několik menších, středních kousků a jednu kolem pětadvaceti centimetrů. Na tom zase tak nesejde, protože u plotic rozhodují jiné věci než velikost. Barva, šupiny, ploutve, tvar hlavy a oči jsou důležitější než nějaký ten centimetr. Samozřejmě, velké plotice jsou úžasné ryby, krom toho také vzácné. A vody, kde se vyskytují, vysoko cením.
Nakonec se ještě vracím k vrbě, protože můj starší kolega odešel. Mám sice pochybnost, jestli už nejsou ryby poplašené, ale hladké zmizení splávku mě vyvede z omylu. V podběráku tak končí další šupinatý elegán, krásná, bezchybná ryba. Stejným způsobem zdolávám ještě druhého, podstatně bojovnějšího, který nese neklamné znaky, že na břehu není poprvé. Dostává proto druhou šanci…
(2 hodnocení, průměr: 3,50 z 5)
Loading...
Celkově pěkné články na tomto webu. Konečně se někdo taky rozepsal o plavané jako o technice, která je v současnosti trochu opomíjená a přitom když má člověk nadšení a snaží se to dotahovat k dokonalosti, je to podle mého to nej rybaření. Říkám podle mého. Na plavané se mi v podstatě nejvíc líbí, že se člověk se učí oceňovat krásu a pěknost plotic, perlínů jesenů nebo ouklejí, protože zkrátka nejde vždy jen o trofejního kapra nebo štiku. Takže díky autorovi a hodně zdaru a radosti z plavané, jo a článek o funkci záběrového broku – super.
Díky za zpětnou vazbu ohledně článků, potěšilo mě to. Nechytám sice příliš dlouho, ale plavačku jsem měl rád vždycky a v současnosti skoro jinak nechytám. Baví mě, že můžeme chytat bez výjimky jakýkoli druh a jak píšete, nejen ty „ušlechtilé“. Rád o tom i píšu, ikdyž trávím radši čas u vody než u monitoru:)
Přeju hodně zdaru a ještě jednou díky, že jste napsal
Hezky clanek,
premyslim, ze se k plavane vratim. Jsem srdcem vlackar, ale jako mladsi jsem (s lehkymy vlackovymi pruty) chytal na splavek hodne. Kdyz se na jare darilo, byvalo to super. Velke plotice, okouni, obcas se podaril i kapr.
S vlascem 0.16 jsem byl tehdy za exota 🙂
Planuji poridit nejaky teleskopicky plavackovy prut, tak 3.6m, nevim jestli se neco takoveho a kvalitniho jeste dela.
Dobrý den,
díky za odezvu k článku, také jsem se dřív hodně věnoval přívlači, hlavně tedy ultralehké s malými nástrahami, ale nedostatek vhodných vod v okolí a rapidní úbytek okounů (nemluvě o pstruzích), mě donutil hledat jinou metodu. Začal jsem se proto ještě více věnovat plavané, která umožňuje chytat prakticky kdekoli, nemluvě o pestrém druhovém složení. Také si rád sednu k feederu nebo si zavláčím, ale splávek je splávek.
Jinak co se týče výběru prutu, nejsem ani v nejmenším odborník, takže vám mohu doporučit to, s čím chytám já: bolognesový prut v délce 4 – 5 metrů nebo matchový prut délky 3,90, kterým pokryjete jak chytání na řece, tak vodě stojaté. Bolognesky jsou lehké, měkké, teleskopické, určené na menší až střední kaprovité ryby, trochu náchylnější na zlomení špičky a celkově nemají rádi tvrdé zacházení. Matchový prut je odolnější, určený pro lov s anglickými splávky, ale problém mu nečiní ani klasické splávky, pevné. Matchové pruty jsou většinou dělené, ale lze sehnat i teleskopickou variantu, se kterou tedy nemám zkušenost.
Pokud jste byl dřív zvyklý chytat plavanou s vláčecími pruty, určitě bych vám doporučil
spíš kratší matchový prut než boloňku, s vrhací zátěží 20-25 gramů, ideálně který si předtím vyzkoušíte v rybářských potřebách, aby jste nekupoval „zajíce na eshopu“. Toť ode mne vše, určitě nebude problém najít i články zabývající se touhle problematikou a zjistit další informace. Přeji šťastnou ruku a hodně úspěchů:)